Potřeba této užitečné pomůcky vyplynula po několika fotografováních, kdy bylo jasné, že hlídání času stopkami a ruční vypínání a zapínání expozice není to pravé. Zrodil se tedy nápad na nějaké automatické zařízení, které by tuto funkci zastalo samo (když už se o pointaci stará autoguider, proč tedy nezautomatizovat všechno, no, zbývá ještě motorové ostření, které mám v plánu, ale času je strašně málo...).

Jelikož jsem se ze starší architektury x51 rozhodl přejít na moderní mikrokontroléry řady ATMega od Atmelu, padla volba na ATMega 8, který má 8KB programové paměti, což je dostačující - současná verze programu 1.1 má asi 5KB a 1KB zabere bootloader. Jelikož procesor umožňuje připojit 32,768kHz krystal pro hodiny a má 23 I/O linek, tudíž s přehledem umožní připojit potřebné periferie jako je displej, klávesnice, atd. byla tato volba ideální :-).

Zařízení je ovládané 16 tlačítkovou klávesnicí, klávesy 0-9 slouží pro zadávání číselných hodnot, * slouží jako ESC a # jako ENTER. Tlačítka A, B, C a D jsou využita tak, že A a B jsou šipky nahoru a dolů, C je určeno pro rychlé zadání expoziční sekvence, kdy se zadá počet a délka expozic (normální funkce zařízení je ta, že se zadá počet expozic a pak se postupně v další položce vyplňují jednotlivé expozice, které je možné editovat napřeskáčku, zadávat po libosti čísla od 1s do 9999s apod.) a D slouží pro "astro režim" displeje, kdy se podsvícení přepne na minimum (displej je klasický astronomický, jak ho známe z ovladačů montáží, tedy inverzní s červeným podsvícením a má organizaci 2x16 znaků). Výstup pro spínání expozice je oddělen optočlenem. V zařízení je LiIon článek 3,7V/1800mAh, ale je možné použít jakýkoliv zdroj s napětím od 1,2V do cca 4,5V, nebo je možné konektorem připojit externí zdroj 12V. Pro spuštění/zastavení expoziční sekvence slouží samostatné tlačítko s LED, která svítí, když je sepnutý výstup.

Zařízení kromě vlastních expozic umožňuje nastavit, zda fotoaparát používá předsklopení zrcátka, doby po kterou má být zrcátko zvednuto (0-99s), prodlevu mezi expozicemi (0-99s) a elektronické řízení kontrastu a podsvícení (pomocí PWM).

Krabičku jsem použil přímo s prostorem a dvířky pro baterie a s dírou na displej, byla pěkně drahá - stála asi 550Kč.

Tradičně dvě fotky z vývoje (v tomto provedení na nepájivém poli si časovač odbyl astropremiéru na astrosetkání v Liticích v květnu 2007).

A téměř finální podoba (jediný rozdíl od finální verze je vytažený kablík pro 12V, který byl nahrazen vnitřním konektorem):